Digitální povodňový plán
Katastrálním územím obce protéká vodní tok Stonávka s pravostranným přítokem Chotěbuzkou a dalšími přítoky.
Stonávka je levostranným přítokem řeky Olše a odvodňuje části okresů Frýdek-Místek a Karviná.
Stonávka je meandrující přirozený tok, pouze výjimečně regulovaný, vedený v seznamu „Chráněných objektů v OKR“.
Délka toku je 33,7 km, plocha povodí měří 131,3 km2 a průměrný průtok u ústí je 1,47 m3/s.
Povodí horní Stonávky odvodňuje nejseverozápadnější cíp Moravskoslezských Beskyd.
Pramení v nadmořské výšce kolem 750 m na jihovýchodních svazích vrchu Čupel.
Po třech kilometrech Stonávka (u osady Stonávka) vystupuje z horského údolí a v Komorní Lhotce se slévá s potokem Ráztoka, čímž nabírá více než dvojnásobek svého objemu. U obce Těrlicko zadržuje vody Stonávky vodní nádrž Těrlicko. Hlavním účelem vybudování nádrže bylo zásobování průmyslových podniků užitkovou vodou, dále je využívána k rekreaci a ochraně před povodněmi. Pod přehradou leží na Stonávce obec Albrechtice, za níž ústí zprava poslední z významnějších přítoků, potok Chotěbuzka. Následuje obec Stonava a po dalších pěti kilometrech toku se Stonávka v nadmořské výšce 220 m vlévá v Karviné z levé strany do řeky Olše, která se následně vlévá do řeky Odry. Na katastru obce Albrechtice je Stonávka, kromě upraveného úseku pod nádrží, přirozeným, neupraveným a meandrujícím tokem, až k cca km 9 je koryto značně zarostlé vzrostlými stromy, keři a jinou vegetací. Zástavba je zde v takové vzdálenosti, že není při průchodu velkých vod přímo ohrožena. Vodní tok Stonávka, potok Chotěbuzka a další přítoky tvoří hlavní toky ohrožující Albrechtice povodní.
Vážení spoluobčané,
na těchto stránkách vám poskytneme aktuální informace vztahující se k připravenosti obce na řešení mimořádných událostí. Jedná se – řekněme - o návod, jak se zachovat a co podniknout v prvních okamžicích kritických situací, které nás mohou potkat i v běžném životě.
Za zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací je zodpovědný starosta. Na plnění úkolů v režimu mimořádných situací se však podílí obecní úřad s dalšími orgány obce a v neposlední řadě podávají pomocnou ruku i občané.
Základním pilířem k zajištění jednotlivých kroků pro zabezpečení úkolů a opatření na ochranu životů, zdraví, majetku nebo životního prostředí při vzniku mimořádných událostí je dokumentace ve formě manuálu a přehledných karet s tel. kontakty, kterou má k dispozici krizový tým.
Pro vaši orientaci ve způsobu ohrožení různými druhy mimořádných situací uvádíme článek Bezpečná obec se základní informacemi, co můžeme očekávat a co máme dělat v prvním okamžiku, jak se zachovat po zaznění varovného signálu na území obce, jak se zachovat, bude-li vyhlášena evakuace, co obsahuje evakuační zavazadlo, jaká opatření provést v domácnostech před jejich opuštěním, jaké instrukce mohou občané očekávat od starosty a krizového štábu, co následuje po opuštění evakuovaného prostoru apod.
I v běžném životě nás mohou potkat nestandartní situace v terénu, např. v horách nebo u vody, kdy musíme reagovat pohotově a správně. Kapesní průvodce pro mimořádné situace poskytne stručný a přehledný (tím pádem zapamatovatelný) popis kroků v konkrétních situacích s uvedením telefonických kontaktů tísňového volání.
Stránky nemají konečnou podobu, průběžně je budeme doplňovat a aktualizovat.
Ing. Ciupová Jarmila, tajemnice
