Tak zní správně současné označení obce, která leží na severním úpatí Těšínské pahorkatiny, 8 km jižně od Karviné, v malebném údolí, kterým protéká řeka Stonávka se svým pravostranným přítokem Chotěbuzkou. Průměrná nadmořská výška obce je 260 - 280 m. Obec Albrechtice zaujímá rozlohu 12,69 km² a jejími součástmi jsou: Červenky, Pacalůvka, Pardubice, Paseky, Zadky, Zámostí a Bažantnice. V současné době zde žije téměř 4.000 obyvatel. Nejvýše položený bod, tzv. Pastuchovský kopec, má nadmořskou výšku 324 m.
Nejníže položený bod 246 m nad mořem, se nachází v severní části obce, v místě, kde řeka Stonávka opouští katastr Albrechtic. Nejstarší dochovanou budovou v obci je dřevěný barokní římskokatolický kostelík sv. Petra a Pavla z r. 1766., stojící v areálu hřbitova. Jméno stavitele kostela není známo, mohl jím však být tesařský mistr Josef Glombek, který postavil v roce 1779 velmi podobný kostel ve Stonavě. V současné době je chráněnou památkou lidové architektury, která se příležitostně využívá k bohoslužebným účelům a krátkým kulturním vystoupením žáků škol.
V roce 2008, po rozsáhlé rekonstrukci financované z prostředků státní dotace, získal kostelík "staronovou tvář". Nedílnou součástí kostela je i dřevěný kříž vysoký 4 m, na kterém se zub času také podepsal, a proto proběhla jeho výměna za nový kříž z dubu. K dalším chráněným památkám v Albrechticích patří zděná kaplička z r. 1844 v osadě Pacalůvka, Dělnický dům z r. 1908 a Boží muka u silnice, východně od nového sídliště.
Poslední dva dřevěné domy zanikly počátkem 70. let 20 stol., ale dochovalo se několik dřevěných větrných mlýnů. Dělnický dům byl a je centrem kulturního a společenského dění v obci. Konají se zde divadelní představení, besedy, plesy a zábavy. O výstavbu se postaralo Spotřební družstvo dělníků a rolníků ve Stonavě. Z roku 1947 jsou nástěnné malby v sále Dělnického domu představující hrady, zimní krajinu a žně. Na stropě je vyobrazena patronka horníků Svatá Barbora. Autorem maleb je F. Chlebik. V roce 2008 se konaly slavnosti u příležitosti 100. výročí existence Dělnického domu.
Nejstarší zděnou stavbou v obci je budova Základní a mateřské školy s polským jazykem vyučovacím postavená v roce 1828. Do roku 1856 to byla jediná škola v Albrechticích. K nejstarším budovám patří také zemědělské budovy na Důlském z roku 1840 a zemědělský objekt Bělehrad z roku 1855. V roce 1923 byla postavena nová budova české školy, sídlo nynějšího obecního úřadu. K dalším pamětihodnostem obce patří římsko-katolický kostel Petra a Pavla z roku 1938.
Od sedmdesátých let byly v obci postaveny: bytovka, smuteční síň, most přes řeku Stonávku, nová mateřská škola, nákupní středisko, zdravotní středisko, nová pošta, Dům s pečovatelskou službou, nová hasičská zbrojnice, pro fotbalisty zatravněné hřiště, stavba tribuny a šaten. Vesnický ráz obce Albrechtice byl změněn v 50. a 80. letech výstavbou sídlišť. V roce 1986 byl slavnostně zahájen provoz nové 18-ti třídní základní školy, jejíž výstavba trvala tři roky. Během letních prázdnin v roce 2005 byla budova školy kompletně rekonstruována (byla vybudována vzduchotechnika v kuchyni, vyměněna okna, upraveno vytápění, provedeno zateplení budovy, škola dostala novou fasádu). Nově byla vybudována také venkovní sportoviště s umělými povrchy.
Znak a vlajka obce Albrechtice
Znak obce Albrechtice v současné podobě je užíván od roku 1983, po předchozím schválení uměleckou komisí Dílo v Ostravě a následně tehdejším Místním národním výborem v Albrechticích. Iniciátory tvorby znaku obce byli tehdejší předseda MNV Vladislav Šipula a radní Pavel Santarius.
Pvodně schválený znak tvoří třikrát dělený červeno-bílo-červený štít s modrou hlavou, v níž je květ těšíňanky se šesti zelenými lístky, provázený po obou stranách zkříženými zlatými hornickými kladívky. Ve středním bílém pruhu se nacházelo zlaté slunce, pod nímž ze spodního okraje štítu vyrůstalo sedm zlatých klasů. Kladívka symbolizují návaznost obce na hornictví, květ těšíňanky příslušnost obce k Těšínsku, červená a bílá barva pruhů vzájemné soužití Čechů a Poláků. Klasy symbolizovaly podíl obce na zemědělské výrobě.
Znak byl oficiálně používán, přestože byl přijat v době, kdy bylo užívání znaků omezeno pouze na města. V průběhu roku 2005 vedení obce rozhodlo o zjednání nápravy ve smyslu již nových zákoných ustanovení. Jednak při projednávání původního znaku v podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky muselo dojít k jeho změně a ze znaku bylo vypuštěno slunce a klasy (jediným důvodem této změny byly heraldické zásady ). Po této úpravě byl rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 5. prosince 2005 znak obce schválen a slavnostně předán starostovi obce.
Jako zcela nový symbol obce byla souběžně navržena a schválena vlajka obce. List vlajky tvoří modrý žerďový pruh, široký jednu čtvrtinu délky listu, a tři stejné vodorovné pruhy - červený, bílý a červený. V modrém pruhu zelený květ těšíňanky, provázený nahoře a dole žlutými hornickými kladívky. Symboly a barvy na vlajce navazují na symboliku znaku obce.
I když se obec nachází v oblasti těžkého průmyslu (karvinské doly), zůstala zde zachována překrásná přírodní zákoutí. Přírodními zajímavostmi jsou bludné balvany, připomínající činnost ledovce, výchozy vyvřelého těšinitu a pikritu (v osadě Zámostí, na Červenkách a Pardubicích) a stoleté duby v osadě Pardubice, na Bartošůvce a u restaurace Pamol v centru obce. V roce 1993 byla údolní niva řeky Stonávky vyhlášena chráněným přírodním prvkem "Meandry řeky Stonávky". K rekreačním účelům se občanům obce nabízí Těrlická přehrada s množstvím rekreačních zařízení, možností rybolovu a středisky pro vodní sporty. K turistickým účelům lze využívat okolních lesů, které zaujímají rozlohu kolem 320 ha (25,4 % celkové rozlohy obce). V současné době je obec Albrechtice napojena na turistické trasy a patří mezi atraktivní oblasti Euroregionu Těšínské Slezsko. Turistická trasa vede středem obce Albrechtice. Místem pro pořádání různých kulturních akcí je již zmíněný Dělnický dům a také areál Zámostí, který rovněž slouží k zábavě a odpočinku. V letních měsících se zde konají např. radovánky, srnčí hody, pouť aj.
Nejstarší období obce je dosud zahaleno rouškou tajemství. Nepodařilo se najít písemný doklad, z něhož by byl patrný rok založení obce, jak tomu bývá u jiných obcí i měst. První faktická písemná zpráva pochází až z r. 1447, v níž jsou Albrechtice označeny jako zemanská ves. L. Hosák ve svých Místopisných přehledech uvádí, že název Albrechtice je možno klást do souvislosti s příjmením Albrechta, podkomořího těšínského knížectví, který po r. 1322 vystupoval jako svědek v soudních protokolech. Nálezy kamenné industrie z Albrechtic svědčí o osídlení tohoto území již v mladší době kamenné. Náhodný nález úlomků keramiky z doby hradištní byl podnětem k záchannému archeologickému průzkumu obce v 70. a začátku 80. let tohoto století. Výsledky průzkumu svědčí jednoznačně o tom, že Albrechtice lze označit jako pozdně středověkou hradištní osadu.
